FIEGE od roku 1873 až po současnost
Ohlédnutí za více než 140 lety úspěchu
FIEGE se vyvíjelo z malé spediční společnosti až po jednoho z největších Evropských logistických zprostředkovatelů současnosti. Podívejte se na nejdůležitější milníky našeho úspěšného růstu.
Společnost FIEGE od roku 1873 až po současnost
1873
V roce 1873 začal Joan Joseph Fiege ve městě Greven ve Vestfálsku (Německo) podnikat v přepravě zboží, kterou provozoval pomocí koňského povozu. Pro zemědělce, který nejčastěji rozvážel zákazníkům uhlí nebo vyřizoval jiné pochůzky, byla přeprava skutečnou přidruženou výrobou. Později se přidaly zakázky od maloobchodníků z Grevenu i začínajících průmyslových podniků.
1908
Jeho synové Josef a Bernhard původně převzali otcův podnik společně. Později, v roce 1908, se jejich cesty z obchodního hlediska rozdělily. Bernhard pokračoval v řízení otcovy firmy, dokud nebyla v roce 1930 rozpuštěna, zatímco Josef Fiege otevřel vlastní zasilatelskou firmu a současně hospodu. Zasilatelství bylo zaměřené především na přepravu potravin mezi městy Greven a Münster a na dodávku uhlí mezi městy Ibbenbüren a Greven. Během první světové války byla hlavním zdrojem příjmů hospoda. Teprve po skončení války nastal další růst podnikání v přepravě.
1924
Zakoupením prvního nákladního automobilu v roce 1924 začala pro společnost nová éra. Josef Fiege mladší, otec dnešních majitelů, navzdory počátečnímu skepticismu svého otce prosadil své rozhodnutí, jež v té době představovalo revoluční nákup, a odstartoval tak druhou rozhodující fázi vývoje společnosti.
Použití nákladního vozidla vedlo ke zvýšení ložné kapacity pro jednotlivé přepravy a výsledný větší záběr podniku se v tehdejší době zdál téměř neomezený. V roce 1928 společnost získala první smlouvy na přepravu na dlouhé vzdálenosti. Vznikající lokální záležitosti znamenaly, že rozšíření podniku na původním rodinném pozemku v Greven-Wentrup bylo nevyhnutelné. O čtyři roky později Josef Fiege ml. přímo převzal kontrolu nad dálkovou přepravou, která se takto oddělila od zasilatelství. Současně předal synovi servisní dílnu, včetně příslušenství a skladu.
1938
Po smrti otce v květnu 1938 převzal Josef Fiege ml. celý podnik jako jediný vlastník. Protože dálková silniční doprava byla ve srovnání se zasilatelstvím ziskovější, přesunutí zaměření na dálkovou dopravu s sebou přineslo výrazné ekonomické výhody. V roce 1939 se vozový park rozrostl na 18 nákladních vozidel s přívěsy.
Pro majitele Josefa Fiegeho ml. nebylo vůbec lehké v podniku pokračovat během krutých válečných let. V srpnu 1939 byla zasilatelská firma přidělena k regionálnímu parku motorových vozidel pro region Münster (Fahrbereitschaft Münster-Land). Prioritami byly dodávky železničních stanic a další „strategické a životně důležité“ provozy. Kromě šesti vozidel byly všechny nákladní automobily zabaveny z moci úřední, tedy „zrekvírovány“. Zbývající nákladní vozidla byla v tomto období používána výhradně k přepravě potravin a pohonných hmot v okolí Grevenu. Rodinu tehdy živilo zemědělství a pokračující provoz hospody.
1948
Těžká léta druhé světové války vyžadovala velké podnikatelské dovednosti, jak bezpečně firmu provést zmatkem a zvláštními požadavky doby. Josef Fiege ml. nemohl zabránit spediterské firmě v provádění „strategických“ úkolů, včetně přemístění komand Wehrmachtu. Společnost dostala řadu přepravních úkolů, například při přemisťování univerzitní kliniky v Münsteru do lázeňských měst Bad Oeynhausen a Bad Salzuflen.
Avšak i konec války způsobil firmě těžkosti: pozemky společnosti spolu s dílnou a kanceláří na několik měsíců obsadily britské okupační síly. Josef Fiege však všechny organizační i obchodní komplikace úspěšně zvládl a po skončení války firmu přebudoval. V té době nastala vysoká potřeba přepravních vozidel pro těžké náklady, což expanzi podniku urychlilo.
Do roku 1948, kdy byla předložena účetní uzávěrka DM, již počet nákladních vozidel vzrostl na 41. Rodinný pozemek se opět stal příliš malým na pokračující rozšiřování podniku. V roce 1950 zakoupil Josef Fiege okolo původního rodinného pozemku další pozemek, čímž rozšířil areál společnosti v Greven-Wentrup na 28 000 m². Neustále také rostl počet vlastněných nákladních vozidel.
1951
Třetí fáze rozvoje společnosti začíná zřízením prvních poboček v Halternu a Neussu v roce 1951. Již v následujícím roce je otevřena pobočka v Schötmaru, následována pobočkami Letmathe-Östrich v roce 1953 a Emsdetten v roce 1955. Ve stejném roce také začala konstrukce vlastních vozidel. Po náhlé a nenadálé smrti Josefa Fiegeho ml. v roce 1959 převzali vedení společnosti Karl Fischbach a jeho manželka Änne, rozená Fiegeová. Karl Fischbach pak dokončil stavbu pobočky v Brémách, započatou Josefem Fiegem ml. v roce 1958. „Dopravní“ zaměření podnikatelského konceptu se pod Fischbachem přesunulo k zasilatelství.
1967
Poté, kdy se v letech 1967 a 1973 ke společnosti připojili synové Heinz Fiege a Dr. Hugo Fiege, se podnikatelská koncepce změnila z „dopravy“ a sekundárního „zasilatelství“ na „zasilatelství“ a „dopravu“.
V roce 1970 byly otevřeny pobočky v Hamburku, Frankfurtu nad Mohanem a Berlíně. S pomocí těchto poboček a již existující pobočky v Brémách začaly být k dispozici mezinárodní dopravní služby. Současně se začala vyvíjet silniční doprava do sousedních evropských zemí.
1979
První celonárodní koncepce dodavatelského řetězce skupiny Fiege byla vypracována po převzetí skladu v Hamburku o rozloze 15 000 m² (1979) pro mezinárodního výrobce pneumatik společnost Bridgestone – příklad přesného řízení značkového dodavatelského řetězce.
1980
Poslední průlom a expanze společnosti nastaly po jejím přesídlení do Greven-Reckenfeldu. Sídlo a administrativa byly zřízeny na ploše 10 ha v areálu místního obchodního parku. Středisko ve tvaru šestiúhelníku pro distribuci zboží se od té doby stalo známým i za hranicemi tohoto regionu. Firemní koncepce v pojetí sourozenců Fiegeových se změnila ze „zasilatelství a dopravy“ na „zasilatelství a logistiku“. Po převzetí mezinárodní zasilatelské firmy Klein-Wiele v Bocholtu (Německo), se počet zaměstnanců ve společnosti Fiege zvýšil na více než 1 000. O dva roky později převzala skupina Fiege Group zasilatelskou společnost Wilken se sídlem v Berlíně a Mnichově, což umožnilo poskytovat lepší služby na jihu Německa než dříve. V roce 1988 následovala značkovou logistiku logistika průmyslového zboží.
Vynikajícím příkladem tohoto logistického segmentu pro největšího evropského výrobce dutého skla v Evropě je podnik FGT (Fiege Gerresheimer Transportgesellschaft) s jedenácti pobočkami a spravovanou skladovou plochou o velikosti 250 000 m²; to vše je provozováno se snahou dosáhnout toho nejlepšího také z ekologického hlediska. Dokonce i křehké skleněné zboží bylo dodáváno bez obalu.
V roce 1990, kdy se rozmanitý sortiment služeb rozrostl o logistiku nápojů, se skupina Fiege Group stala jedním z největších distributorů vína. 16 hlavních německých dovozců vína je tak spojeno pod jednou střechou. S podnikem Fiege EBL Getränkelogistik (Logistika nápojů pro Evropu) došlo k opětovnému posunu firemní struktury: logistika před zasilatelstvím.
2010
S celkovým objemem investic přes 60 milionů EUR se staví průmyslový areál „Regiopark“, který se pyšní vynikajícím spojením všech druhů dopravy, včetně silniční, železniční a letecké. Jedná se o zařízení, které nabízí tři segmenty skladů, jejichž první etapa rozšíření nabízí možnost rozšíření o dalších 60 000 m². Pouze samotné propracované informační technologie a vnitřní vybavení nového zařízení pro skladování, vychystávání, balení a přepravu produktů značky Esprit spotřebují kolem 30 milionů EUR.
2024
News
The latest Historie news